Yearly Archives: 2020

Listopad

By | Novinky | No Comments

Studený měsíc, podzimní plískanice, ranní mrazíky, větry po strništích a mlhavá rána připomínají, že listopad je zde. Některá ze zvířat mají říji a my se balíme do teplých šálů a plédů.

V listopadu máme Dušičky, kdy si připomínáme své předky, kteří již mezi námi nejsou. A právě to nám dává možnost, zpomalení ve všedních dnech, setkat se se svými blízkými a uvědomit si koloběh života a to, že nic na světě není stále stejné. To, že jedinou konstantou je změna.

Svatý Martin, přijíždějící na bílém koni nám některé roky přináší sníh, v jiné jeho přiblížení v podobě chladu.

Vnímáme však především velké změny, odehrávající se stále více okolo nás. Rok se začíná blížit ke konci a máme možnost, více se pohroužit do sebe a zamyslet se nad způsobem svého života, takový, jaký to nynější doby byl. Vše se mění a měníme se především i my sami v sobě. Dává nám to příležitost, uvolnit vše staré, to, co si nakládáme na svá záda a obáváme se uvolnit. Nastávající zima vždy dávala možnost zpomalení, uvolnění a dání si možnosti, většího odpočinku. O to více se to odehrává i nyní v tomto čase.

Více si všímáme všedních věcí kolem sebe, neboť zpomalení a nutnost vzdání se do současné doby všeho běžného, ukazuje na život z jiné strany. Dny se krátí a energie jsou náročné a zatěžující. Je vhodné dávat si prostor sám pro sebe, neboť v tu chvíli mohu být oporou i pro ostatní.

Ze zdraví je v listopadu vhodné posilovat plíce. Preventivní možností je dech s plným nasazením plic, čímž se zvyšuje odolnost vůči nemocím a nachlazením. Zaměřit se také na hlasivky, zuby, uši, štítnou žlázu a hlavu všeobecně. Vědomý dech uvolňuje hruď a vnitřní stažení. Otevírá prostory života.

Říjen

By | Novinky | No Comments

ŘÍJEN

Chladná rána dávají stále více připomenutí, že léto je již dávno za námi a zima před námi.Listy se barevně propojují v oranžovo-červených tónech, květy chryzantém zdobí naše okna a my stále více saháme po teplejším oblečení.

Zvířata se začínají chystat na zimní spánek a my jim více a více poskytujeme do krmítek potravu, k jejich lepšímu vykrmení před nadcházejícími mrazy. 

V říjnu je nejvíce ohrožen žaludek. Obranyschopnost našeho organismu se projevuje právě skrze možnost posílení skrzejídlo a tím žaludek jednoznačně je. 

Z připravovaných potravin se nám stále nejlépe ukazuje vše barevné, co nám matka příroda v tu dobu poskytuje. Oranžové dýně, mrkve, bílé patisony, bílé kysané zelí, cukety, brokolice, špenátu, kapusty, zeleniny nalezneme nepřeberné množství. Pokud můžeme volit, přímo ze zahrádek či od zemědělců, které jsou nejvhodnější. Bacily poté mají málo možností, dostat se nám do organismu. 

Vitamín c je možné nalézt nejenom v čerstvém ovoci, citronech, ale natrhat přímo na keřích šípků. Šípek má více vitamínu c, než citron a naši předkové to dobře věděli.

Vitamín d výrazně omezuje náchylnost k infekčním chorobám, získáme ho na slunci a také konzumací ryb, vaječných žloutků či mléka. 

Jelikož většina imunitního systému sídlí ve střevech, je vhodné doplnit stravu kvalitními jogurty, podmáslím či již zmíněným kysaném zelí. Naši předkové měli v zásobě kysané zelí po celou zimu, které přidávali do každého pokrmu. Imunitní systém si dobře připravíme a podpoříme na chladnou zimu vhodným a pravidelným pohybem. Za zmínku stojí též návštěva sauny, kterou volíme dle typu a našeho zdravotního stavu.

Září

By | Novinky | No Comments

Podzim nastává, jeho barvy nás uvádějí do hřejivých tónůteplých barev a začínáme vnímat, 
že je potřeba začít stahovat úrodu ze zahrádek do sklepů, abychom v zimě mohli naplňovat náš stůl. 
V září, měsíci babího léta máme možnost sběru kaštanů, hub, úbytek tepla i slunečních paprsků. Můžeme pozorovat odlétání vlaštovek a jiřiček do teplých krajin, což nám připomene, že začátek školy již začal, i když letos pro mnohé školáky bude o něco jiný, než předchozí leta.

22.9. v 15.31 začíná astronomický podzim, Slunce vstupuje do znamení Vah a nastává Podzimní rovnodennost. 
Dny se budou krátit, přesto si budeme ještě užívat tepla, posledního, před nastávající zimou. 

V září je nejvíce oslabená slinivka a slezina. Jelikož je slezina silně odpovědná za naši imunitu, 
je vhodné ji začít posilňovat vhodnou stravou. Teplá jídla, nic studeného, ať se organismus nemusí zatěžovat ohříváním potravy uvnitř. Jáhly, rýže, zelené fazole, kořenová zelenina, květák, cibule, brambory, dýně, patison, zelenina oranžové a bílé barvy, což jsou barvy nastávajícího období, 
kdy nám dodají potřebné minerály a vitamíny a připraví imunitu na chladné počasí. 
Slinivku podpoříme dostatkem tekutin a důkladným rozžvýkáním potravin. 

Úroda hroznů na vinicích dává přírodní cukr, který můžeme nahradit místo umělých a nezdravých sladkostí. Užijme si proto nejenom sladkých hroznů, ale i celého měsíce září a jeho příjemné chvíle tepla a načerpejme energii podzimu před nadcházející studenou zimou. 
Letos má přijít dříve.

***Nový seminář: Archetyp v nás***

By | Novinky | No Comments

Seminář vedoucí k poznání a pochopení živlů, v nás obsažených a jejich hlavní potenciál, který máme každý jiný.

V energiích před podzimní rovnodenností se uvedeme do propojení s vnitřní moudrostí a pochopení přírody a času, abychom lépe pochopili směr života.

Meditace na živlové elementy a současný moment v ukončení léta a začátku podzimního období.

TERMÍN: 19. 9. 2020

Letní Slunovrat

By | Novinky | No Comments

ČERVEN

Letní Slunovrat

Letošní letní Slunovrat vchází do znamení Raka 20.6. ve 23.44 hodin. 

Tento čas bude výjimečný, neboť se spojuje s novoluním 21.6. v 8.41 hodin.
Navíc dojde k částečnému zatmění Slunce. Toto pozoruhodné zatmění bude nejlépe viditelné v oblasti Indie a Tibetu, což nám však nebrání, si tyto energie prožít v přírodě, naší vlastní.

Novoluní je příležitostí k očistě, fyzické i mentální. Tato fáze silně působí na organismus, proto je vhodné držet půst či se zdržet škodlivých a zatěžujících potravin. Tělo se má šanci zbavovat odpadních látek, k čemuž nám může dobře napomáhat voda a pitný režim. 

Novoluní je o ženské energii, o emocích a voda s emocemi souvisí. Jelikož je i vodičem informací, můžeme si vložit do vody afirmaci se záměrem, do dalších dní. V tyto dny je vhodné, určit si nový směr, zaměřit se na mezilidské vztahy a jejich budování.

Silné emocionální energie, procházející v tuto dobu naším energetickým polem, budou určovat naše chování, myšlenky a pocity i na úrovni sebevědomí.

Letní Slunovrat, kdy nejdelší je den a nejkratší noc a přináší okamžik, kdy se můžeme dotknout toho nejhlubšího v nás.
Element Vody, který dává příležitost k projevení a vyplavení hluboko uložených pocitů a zážitků. Pracovat můžeme i s emocemi, neboť tento čas, navíc v novoluní, nás plně podpoří. Zpracovat si stará témata, křivdy, samotu a veškeré nepříjemné zážitky, kdekoliv po těle, i v mysli. 

Letní Slunovrat s novoluním a částečným zatměním Slunce bude silným energetickým nábojem a jistě i velkým vlivem na organismus a náš život.
Propojme si duchovní svět s realitou a nezapomeňte si hlavně plnit, své sny. 

Květen

By | Novinky | No Comments

Čas května je příjemné očekávání rozkvetlých stromů, vonících květin, keřů a ptactva. To se snaží zaujmout nejrůznějším zpěvem a jejich trylky znějí od brzkého rozednění a pokud jsme tomu ochotni, aniž si možná uvědomujeme, příjemně i do celého dne nastaveni. 
Nejedna znavená mysl se osvěží k večeru, pokud si umožní zastavení v jejich znění, aby si připomněla krásu okamžiku. 

Květen je především lásky čas, partnerství. 
Z oblasti zdraví, je aktuální srdce. Vidíme, že i to patří k lásce a partnerství. Jelikož srdce společně z mozkem, potřebuje ke své činnosti velké množství živin a kyslíku, je zapotřebí dostatečné množství pohybu. Každý, dle svých možností, na výběr je mnoho variant, ale ví se, že pohyb, znamená život, zdraví. 
Špatné stravování, sedavý způsob života a stres negativně působí nejenom na srdeční oblast. 
Naopak, správným jídelníčkem, pravidelným pohybem, spánkem, zdravým psychickým přístupem 
a radostí, podporujeme srdce a celý organismus. 
Méně solit, více vlákniny zahrnout do stravy, kdo má rád, i trochu pálivých ingrediencí přidat. Ryby, zahrnující omega 3 mastné kyseliny, česnek, samozřejmostí je dostatek zeleniny a ovoce. Z bylinek podporující hloh.
Srdce je spojeno s ohněm, oheň se sluncem. A sluníčko opět podporuje dobrou náladu. 
Vše je spojené. Takže procházka v přírodě, chvilka zastavení a nastavení se slunečním paprskům dokáže divy. 
Podpořením srdce, svého ohně, rozžehneme oheň svého života.

Svátek Sv. Jiří

By | Novinky | No Comments

Svátek sv. Jiří, 24. dubna připadá na období počínající vegetace a byl to jeden z nejdůležitějších svátků na jaře. 
I když se vesničtí hospodáři řídili především reálným stavem přírody a aktuálním počasím, existovaly už ve středověku přesně dané termíny, které byly navázány na data církevních svátků a toto datum bylo jedním z nich.

Polní práce už dávno začaly a ve většině vsí se konal společný výhon, což znamenalo, že hospodáři 
po zimě poprvé vyvedli svůj dobytek na náves, kde se obvykle předával obecnímu pastýři. 
Při té příležitosti se prováděly tzv.počty, kdy každý hospodář přepočítával kusy svého malého stáda. K zapsání se používal jednoduchý systém rabuší, což byly dřevěné tyčky s vruby. 
Jednu si ponechal hospodář, druhou pastýř. Na podzim se pak rabuše srovnaly a podle nich 
se spočítalo, zda pastýř vrací vše tak, jak má. Už od středověku měl výhon slavnostní rámec. Hospodáři dobytek před prvním odchodem na pastvu umyli, vyleštili rohy i kopyta, případně jej ozdobili květinami, věnci a fábory. V barokní době se výhonu účastnili i farář, který dobytku žehnal 
a kropil ho svěcenou vodou. 
Svátek svatého Jiří byl ovšem také dnem odvádění daní, dalším dnem byl svatý Havel v říjnu.

Dle lidové pověry na sv. Jiří se otevírala země a vylézali hadi a štíři. 
Nesměla se pít voda ze studní (lidé ochotně pili pouze pivo) a na druhou stranu se ale poprvé v roce měli vykoupat venku v potoce, řece či rybníku, protože to dává sílu a zdraví. 
Lidé neměli zbytečně šlapat po zemi mimo cesty (

což platilo až do léta), hlavně ne po polích, říkalo se, že země je těhotná novou úrodou a nesmí se jí neubližovat. 
Čtyřlístek nalezený večer před sv. Jiřím měl kouzelnou moc a dle počtu lístků se věštila budoucnost. 

Český lidový a církevní rok – Alena Vondrušková

By | Novinky | No Comments

Velikonoce

Zabýváme-li se otázku bytí či nebytí, máme na to nyní více času. Uzavřeni před záležitostmi běžného dne, kterými jsme se povětšinou obklopovali, dostali jsme nyní novou možnost, uzavřít mnohá nevědomá trápení. 
Je období Velikonoc a jarní příroda vždy vydává nový růst. 
Vše staré, nefunkční a zaprášené můžeme vymést z nejrůznějších skrytých koutů naší duše i ze svých srdcí. 
Víme, že na jaře začínají zvířata i rostliny svůj nový život, pouze my jsme kdysi dávno zapomněli, vykročit dál novým směrem. Proto se nám dostává možnosti, začít vnímat jiným způsobem okolnosti svého života, uvědomovat si hlubší vůni květin okolo sebe a začít přemýšlet nad svým životem zcela jiným způsobem. 

Vždyť kdo jiný, nežli my sami to můžeme učinit. Kdy jindy, nežli právě teď.

Život se mění a o to více teď, v tuto chvíli. Je pouze na nás, jaký bude dál….

Milosrdenství Zeleného čtvrtku

Naděje Bílé soboty

Víra Velikonoční neděle

Ať nás posilní Světlem a naplní Láskou

Požehnané a milostiplné

Velikonoce Vám

všem přeji

S láskou Silvia

Velikonoce

By | Novinky | No Comments

VELIKONOCE

Týden před Velikonocemi, nejvýznačnější křesťanské svátky se nazývají také svatý, veliký či pašijový týden. Český název je odvozen od Velké noci. Pašijový týden je koncem předvelikonočního půstu a začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím, Žlutým úterým, Černou neboli Škaredou středou a Zelným čtvrtkem. Klíčové jsou zbývající tři dny, nazývané posvátné třídenní – Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod.

Církevní Velikonoce jsou dobou slavností, naplněnou rozjímáním a modlitbami dle přesných liturgických pravidel.

Jednotlivé dny pašijového týden současné obsahují řadu lidových pověr a zvyků, z nichž některé mají velice dávný původ a lze je sledovat až do předkřesťanských časů. Vznikala pestrá syntéza náboženských a magických úkonů, která lidem naplňovala onen významný čas Velikonoc.

Velký pátek

O tomto dni smutku se říkalo, že je nejtišší v roce. Věřící drželi přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk, kromě nezbytných činností nepracovali. K této atmosféře se pojilo mnoho lidových zvyků a pověr. Lidé věřili, že v tento den mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek. Ráno před východem slunce se omývali vodou, skákali do řek a potoků nebo se snažili ponořit do vody v kádi. Spolu s vírou v zázračnou sílu země existovalo také přesvědčení, že se v tento tajemný den otvírají ukryté poklady, označené světélkováním nebo zvláštní září vycházející ze skal či zřícenin.

Podle pověsti se na Velký pátek otvírala i hora Blaník s ukrytými rytíři.

Bílá sobota

Sobota byla posledním dnem půstu a svůj název získala podle bílého oblečení katechumenů, kteří se po dobu postní připravovali na křest. Kostelní zvony se opět rozezněly, smělo se zpívat. Důležitou roli hrálo světlo a oheň.

Po slavnostní bohoslužbě se před kostely pálily ohně, nazývané Jidášovy ohně, lidé si z nich nosily domů uhlíky a z ohořelých dřívek vyráběli Jidášovy křížky do polí jako ochranu před kroupami či povodněmi. Oharky se dávaly do základů nových domů či zastrčené za trámem měly stavení ochránit před požárem. Zároveň se od tohoto posvěceného ohně zapaloval paškál, velká svíce, která se pak opatrně odnesla do kostela a věřící si od ní zapalovali své svíčky a tento posvěcený oheň si odnášeli domů.

Boží hod velikonoční

Podle evangelií vstal Kristus z mrtvých za svítání prvního dne v týdnu nebo prvního dne po sobotě. Slavností Zmrtvýchvstání Páně, kdy se křesťané radují z Kristova vzkříšení, je Velikonoční neděle. Mše jsou slavnostní, papež pronáší z balkonu svatopetrské baziliky tradiční požehnání Urbi et Orbi, tedy Městu (Římu) a světu.

Při dopoledních bohoslužbách se v kostele žehnají velikonoční pokrmy, které si lidé přinášejí z domova, většinou beránek, mazanec, chléb, vejce, víno. Po mši se odeberou na sváteční rodinný oběd, podarují i domácí zvířata, kousek mohou položit na pole či v zahradě, případně hodit do studny. Svěcení potravin má velmi dlouhou tradici. Dochované zprávy o průběhu svátků pocházejí především z posledních dvou století a tyto svátky byly poklidného charakteru. O Velikonocích ve středověku se však lidé chovali během jejich oslav hlasitě. Specialitou býval tzv. velikonoční smích, který se rozléhal v kostelích na znamení radosti ze Vzkříšení a považoval se považoval za zbožný.

Český lidový a církevní rok Alena Vondrušková