Monthly Archives: Duben 2020

Květen

By | Novinky | No Comments

Čas května je příjemné očekávání rozkvetlých stromů, vonících květin, keřů a ptactva. To se snaží zaujmout nejrůznějším zpěvem a jejich trylky znějí od brzkého rozednění a pokud jsme tomu ochotni, aniž si možná uvědomujeme, příjemně i do celého dne nastaveni. 
Nejedna znavená mysl se osvěží k večeru, pokud si umožní zastavení v jejich znění, aby si připomněla krásu okamžiku. 

Květen je především lásky čas, partnerství. 
Z oblasti zdraví, je aktuální srdce. Vidíme, že i to patří k lásce a partnerství. Jelikož srdce společně z mozkem, potřebuje ke své činnosti velké množství živin a kyslíku, je zapotřebí dostatečné množství pohybu. Každý, dle svých možností, na výběr je mnoho variant, ale ví se, že pohyb, znamená život, zdraví. 
Špatné stravování, sedavý způsob života a stres negativně působí nejenom na srdeční oblast. 
Naopak, správným jídelníčkem, pravidelným pohybem, spánkem, zdravým psychickým přístupem 
a radostí, podporujeme srdce a celý organismus. 
Méně solit, více vlákniny zahrnout do stravy, kdo má rád, i trochu pálivých ingrediencí přidat. Ryby, zahrnující omega 3 mastné kyseliny, česnek, samozřejmostí je dostatek zeleniny a ovoce. Z bylinek podporující hloh.
Srdce je spojeno s ohněm, oheň se sluncem. A sluníčko opět podporuje dobrou náladu. 
Vše je spojené. Takže procházka v přírodě, chvilka zastavení a nastavení se slunečním paprskům dokáže divy. 
Podpořením srdce, svého ohně, rozžehneme oheň svého života.

Svátek Sv. Jiří

By | Novinky | No Comments

Svátek sv. Jiří, 24. dubna připadá na období počínající vegetace a byl to jeden z nejdůležitějších svátků na jaře. 
I když se vesničtí hospodáři řídili především reálným stavem přírody a aktuálním počasím, existovaly už ve středověku přesně dané termíny, které byly navázány na data církevních svátků a toto datum bylo jedním z nich.

Polní práce už dávno začaly a ve většině vsí se konal společný výhon, což znamenalo, že hospodáři 
po zimě poprvé vyvedli svůj dobytek na náves, kde se obvykle předával obecnímu pastýři. 
Při té příležitosti se prováděly tzv.počty, kdy každý hospodář přepočítával kusy svého malého stáda. K zapsání se používal jednoduchý systém rabuší, což byly dřevěné tyčky s vruby. 
Jednu si ponechal hospodář, druhou pastýř. Na podzim se pak rabuše srovnaly a podle nich 
se spočítalo, zda pastýř vrací vše tak, jak má. Už od středověku měl výhon slavnostní rámec. Hospodáři dobytek před prvním odchodem na pastvu umyli, vyleštili rohy i kopyta, případně jej ozdobili květinami, věnci a fábory. V barokní době se výhonu účastnili i farář, který dobytku žehnal 
a kropil ho svěcenou vodou. 
Svátek svatého Jiří byl ovšem také dnem odvádění daní, dalším dnem byl svatý Havel v říjnu.

Dle lidové pověry na sv. Jiří se otevírala země a vylézali hadi a štíři. 
Nesměla se pít voda ze studní (lidé ochotně pili pouze pivo) a na druhou stranu se ale poprvé v roce měli vykoupat venku v potoce, řece či rybníku, protože to dává sílu a zdraví. 
Lidé neměli zbytečně šlapat po zemi mimo cesty (

což platilo až do léta), hlavně ne po polích, říkalo se, že země je těhotná novou úrodou a nesmí se jí neubližovat. 
Čtyřlístek nalezený večer před sv. Jiřím měl kouzelnou moc a dle počtu lístků se věštila budoucnost. 

Český lidový a církevní rok – Alena Vondrušková

By | Novinky | No Comments

Velikonoce

Zabýváme-li se otázku bytí či nebytí, máme na to nyní více času. Uzavřeni před záležitostmi běžného dne, kterými jsme se povětšinou obklopovali, dostali jsme nyní novou možnost, uzavřít mnohá nevědomá trápení. 
Je období Velikonoc a jarní příroda vždy vydává nový růst. 
Vše staré, nefunkční a zaprášené můžeme vymést z nejrůznějších skrytých koutů naší duše i ze svých srdcí. 
Víme, že na jaře začínají zvířata i rostliny svůj nový život, pouze my jsme kdysi dávno zapomněli, vykročit dál novým směrem. Proto se nám dostává možnosti, začít vnímat jiným způsobem okolnosti svého života, uvědomovat si hlubší vůni květin okolo sebe a začít přemýšlet nad svým životem zcela jiným způsobem. 

Vždyť kdo jiný, nežli my sami to můžeme učinit. Kdy jindy, nežli právě teď.

Život se mění a o to více teď, v tuto chvíli. Je pouze na nás, jaký bude dál….

Milosrdenství Zeleného čtvrtku

Naděje Bílé soboty

Víra Velikonoční neděle

Ať nás posilní Světlem a naplní Láskou

Požehnané a milostiplné

Velikonoce Vám

všem přeji

S láskou Silvia

Velikonoce

By | Novinky | No Comments

VELIKONOCE

Týden před Velikonocemi, nejvýznačnější křesťanské svátky se nazývají také svatý, veliký či pašijový týden. Český název je odvozen od Velké noci. Pašijový týden je koncem předvelikonočního půstu a začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím, Žlutým úterým, Černou neboli Škaredou středou a Zelným čtvrtkem. Klíčové jsou zbývající tři dny, nazývané posvátné třídenní – Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod.

Církevní Velikonoce jsou dobou slavností, naplněnou rozjímáním a modlitbami dle přesných liturgických pravidel.

Jednotlivé dny pašijového týden současné obsahují řadu lidových pověr a zvyků, z nichž některé mají velice dávný původ a lze je sledovat až do předkřesťanských časů. Vznikala pestrá syntéza náboženských a magických úkonů, která lidem naplňovala onen významný čas Velikonoc.

Velký pátek

O tomto dni smutku se říkalo, že je nejtišší v roce. Věřící drželi přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk, kromě nezbytných činností nepracovali. K této atmosféře se pojilo mnoho lidových zvyků a pověr. Lidé věřili, že v tento den mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek. Ráno před východem slunce se omývali vodou, skákali do řek a potoků nebo se snažili ponořit do vody v kádi. Spolu s vírou v zázračnou sílu země existovalo také přesvědčení, že se v tento tajemný den otvírají ukryté poklady, označené světélkováním nebo zvláštní září vycházející ze skal či zřícenin.

Podle pověsti se na Velký pátek otvírala i hora Blaník s ukrytými rytíři.

Bílá sobota

Sobota byla posledním dnem půstu a svůj název získala podle bílého oblečení katechumenů, kteří se po dobu postní připravovali na křest. Kostelní zvony se opět rozezněly, smělo se zpívat. Důležitou roli hrálo světlo a oheň.

Po slavnostní bohoslužbě se před kostely pálily ohně, nazývané Jidášovy ohně, lidé si z nich nosily domů uhlíky a z ohořelých dřívek vyráběli Jidášovy křížky do polí jako ochranu před kroupami či povodněmi. Oharky se dávaly do základů nových domů či zastrčené za trámem měly stavení ochránit před požárem. Zároveň se od tohoto posvěceného ohně zapaloval paškál, velká svíce, která se pak opatrně odnesla do kostela a věřící si od ní zapalovali své svíčky a tento posvěcený oheň si odnášeli domů.

Boží hod velikonoční

Podle evangelií vstal Kristus z mrtvých za svítání prvního dne v týdnu nebo prvního dne po sobotě. Slavností Zmrtvýchvstání Páně, kdy se křesťané radují z Kristova vzkříšení, je Velikonoční neděle. Mše jsou slavnostní, papež pronáší z balkonu svatopetrské baziliky tradiční požehnání Urbi et Orbi, tedy Městu (Římu) a světu.

Při dopoledních bohoslužbách se v kostele žehnají velikonoční pokrmy, které si lidé přinášejí z domova, většinou beránek, mazanec, chléb, vejce, víno. Po mši se odeberou na sváteční rodinný oběd, podarují i domácí zvířata, kousek mohou položit na pole či v zahradě, případně hodit do studny. Svěcení potravin má velmi dlouhou tradici. Dochované zprávy o průběhu svátků pocházejí především z posledních dvou století a tyto svátky byly poklidného charakteru. O Velikonocích ve středověku se však lidé chovali během jejich oslav hlasitě. Specialitou býval tzv. velikonoční smích, který se rozléhal v kostelích na znamení radosti ze Vzkříšení a považoval se považoval za zbožný.

Český lidový a církevní rok Alena Vondrušková

Dálkové studium – Mandala života

By | Novinky | No Comments

Milí přátelé,

na základě zkušenosti s předchozími ročníky a vašimi vynikajícími ohlasy

Vám opět nabízím možnost dálkového studia

                            STROM ŽIVOTA – Mandala života

Právě nyní je ideální doba, začít na sobě více pracovat a dívatna svůj život z jiné strany mince. Pochopit některé záležitosti a věci, které se vám ve vašem životě dějí stále dokola a naopak, momenty, které nejste schopni vyřešit a přenést se dál.

Vaše životní mandala a zjištění míry důležitosti jednotlivých okruhů života, co je pro vás nejdůležitější, kde se nacházíte v životě, na čem je zapotřebí zapracovat a především, jakým způsobem vám dávají možnost změny v životě.

Během doby 2.5 měsíců si pracujete dle svých časových možností a chuti.

Oblasti běžného života, které zahrnují vztahy, rodinu, zaměstnání, své talenty a nápomocné děje a naopak to, co máte proti sobě.

Jakmile totiž nalézáte své slabé stránky, jste na dobré cestě je začít měnit a otáčet ve svůj prospěch.

Učiňte z nich své spojence

Toto vše vám

STROM ŽIVOTA – Mandala života

přináší

Zahájení dálkového studia 

Od 5.dubna 2020

Délka studia 2.5 měsíců

Cena za studium 

5.500,-KČ 

Platba je možná uskutečnit na dvě či více plateb dle domluvy.