Čas JARA a jarních svátků
Jarní období se nese radostí, novými možnostmi, vše okolo nás ožívá.
S Aprílem přichází šprýmování, veselí a žertování. Duben a počátek května jinak nebyl příliš vhodnou dobou k žertování, protože s příchodem jara začínaly zemědělské práce.
První pozornost naši předků se soustředila na svátek sv. Jiří 24.4., spojený s prvním výhonem dobytka na pastvu, a to vše s sebou přinášelo řadu starostí.
Probouzející se příroda měla v dávných pohanských představách magickou sílu, již chtěli lidé spoutat ve svůj prospěch. Znamenalo to, že se musí ubránit démonům, lesním skřítkům, vílám a hejkalům, kteří v lidové magii později splynuli v jediného nepřítele, čarodějnice. víra v ně byla velice živá, jak dokládají četné spisy, pověry, ale také procesy.
V lidových představách měla v tomto ohledu mimořádné postavení filipojakubská noc z 30.4 na 1.5. bezprostředně na ni však navazovala zábava stavení májí – 1.5., která jako by symbolizovala osvobození od sil zla.
Na jaře také začínal každoroční cyklus mariánských slavností a procesí, pořádaly se poutě na známá mariánská místa. Svátků Panny Marie je mnoho, ale ty nejvýznamnější se slavily právě v jarních
a letních měsících.
Sv. Jiří 24. dubna připadá na období počínající vegetace. Již ve středověku existovaly přesně dané termíny, které byly navázány na data církevních svátků, a právě na sv. Jiřího se konal společný výhon, což znamená, že hospodáři po zimě vyvedli poprvé svůj dobytek na náves, kde se obvykle předával obecnímu pastýři. Už od středověku měl výhon slavnostní rámec. Hospodáři dobytek před prvním odchodem na pastvu umyli, vyleštili rohy a kopyta, případně jej ozdobili květinami, věnci a fábory. V barokní době se výhonu účastnil i farář, který dobytku žehnal a kropil ho svěcenou vodou.
V tuto dobu se také odváděla poddanská peněžní a naturální renta – v jarním termínu na sv. Jiřího
a na podzim ve druhém – na sv. Havla.
Svátku sv. Jiří se nevyhýbaly lidové pověry. Podle nejrozšířenějších se v tento den a otevírala země – vylézali hadi a štíři, nesměla se pít voda ze studní, protože prý byla otrávená (lidé ochotně pili pouze pivo).
Mohli se však poprvé v roce vykoupat v potoce, řece či rybníku, protože to dávalo sílu a zdraví. Stejně tak lidé nesměli zbytečně šlapat po zemi mimo cesty, hlavně ne po polích. Čtyřlístek nalezený večer přes sv. Jiřím měl kouzelnou moc a podle počtu lístků se věštila budoucnost.
Zdroj: Alena Vondrušková: Český lidový a církevní rok