Březen

By 2. Březen, 2020 Novinky No Comments

Přesunuli jsme se do měsíce března, ve kterém se již budeme pomalu připravovat na jaro. Délka dne je delší a příroda se začíná probouzet. V mnohých zahradách či v lesích jsou již sem tam k vidění rozkvetlé sněženky, bledule, krokusy, zelené listy ze země vystrkují i modřence, tulipány či narcisky. 
Paní Zima nám však ještě neukázala svůj konec. Sem tam se tyto kvítky musí vyrovnávat 
se sněhovou čepicí a také silným větrem, v poslední době se hojně vyskytující v našich končinách. 
Tito krásní poslové jara a jejich jemná krása nám připomíná, že první známky jara se však pomalu, ale jistě blíží.

Čeká nás příprava na Jarní rovnodennost.

Naši předkové začínali hned po Masopustu na Popeleční středu s obdobím půstu a přípravou na Velikonoce a vítání jara. Celkem trval půst 40 dní bez 6 nedělí, které se do půstu nepočítaly a měly svůj vlastní režim.

Celkem šest postních nedělí, kdy první začíná 1. března.
1.neděle postní, tzv. Černá neděle, 
černá proto, jelikož se nosilo převážně tmavé oblečení. Tajně se pekly se postní preclíky, které se rozvěsily po stromech v zahradě a dětem matka pověděla, že je poztrácela liška. 
Jedl se naklíčený a osmažený hrách, z toho důvodu se tato neděle nazývala též Pučálka. 


2. neděle postní – tzv. Pražná neděle
pražná proto, že se jedlo pražmo, pokrm z obilních klasů upečený v peci, někde i uvařený 
na kaši a smíchaný s medem či sušeným ovocem. 


3. neděle postní – tzv. Kýchavná neděle
kýchavá z důvodu, že si každý člověk kýchnutím ověřoval, jak dlouho bude ještě žít. Trojí kýchnutí signalizovalo, že bude celý rok zdravý. Na kýchání měli naši předkové tajné směsi, které později nahradili šňupavým tabákem. Zároveň se kýcháním pročišťoval organismus. V období moru se naopak kýchání lidé obávali, z toho také vzniklo přání – „Pozdrav Pánbůh“.  

4. neděle postní – tzv. Družebná neděle
družebná proto, neboť v tuto dobu se dojednávaly námluvy a domlouvaly svatby. Mladí lidé si dávali drobné dárky, vyjadřující jejich lásku. 


5. neděle postní – tzv. Smrtná neděle
v tuto neděli je na mnoha místech vynášena z vesnice smrtka, jako ukončení zimních měsíců. V kostelích se zahalovaly kříže, což mělo zvýraznit pocit smutku.   

Jarní rovnodennost 20.3., kdy Slunce vstupuje ve 4.50 do Berana nastolí čas jara. 
S jarem je spojené probuzení přírody, zvířat, ale také organických hodin nás lidí. Stromy jsou připraveny k pučení a tam, kde sem tam již vysvitne sluníčko, dává prostor zmíněným květinám.

V březnu je nejvíce ohrožen orgán žlučník. I to nám může poukázat na to, pokusit se držet alespoň pár dní půst nebo se zaměřit více na stravu. Odpustit si maso, alkohol a mnohočetné potraviny, zatěžující náš organismus. V čase půstu jedli naši předkové zejména kysané zelí, ovoce, zeleninu, luštěniny, cibuli, česnek a kaše z obilí. 

Dysfunkce žlučníku se projevuje bolestmi velkých kloubů, což jsou kyčle, kolena z vnější strany, lokty. Snížit cholesterol ve žluči je vhodné extraktem z kořene pampelišky ve formě čajů či kapslí, zeměžluče a pelyňku, či lžíce oleje ze lněných semínek.