Svátek Sv. Jiří

By 22. Duben, 2020 Novinky No Comments

Svátek sv. Jiří, 24. dubna připadá na období počínající vegetace a byl to jeden z nejdůležitějších svátků na jaře. 
I když se vesničtí hospodáři řídili především reálným stavem přírody a aktuálním počasím, existovaly už ve středověku přesně dané termíny, které byly navázány na data církevních svátků a toto datum bylo jedním z nich.

Polní práce už dávno začaly a ve většině vsí se konal společný výhon, což znamenalo, že hospodáři 
po zimě poprvé vyvedli svůj dobytek na náves, kde se obvykle předával obecnímu pastýři. 
Při té příležitosti se prováděly tzv.počty, kdy každý hospodář přepočítával kusy svého malého stáda. K zapsání se používal jednoduchý systém rabuší, což byly dřevěné tyčky s vruby. 
Jednu si ponechal hospodář, druhou pastýř. Na podzim se pak rabuše srovnaly a podle nich 
se spočítalo, zda pastýř vrací vše tak, jak má. Už od středověku měl výhon slavnostní rámec. Hospodáři dobytek před prvním odchodem na pastvu umyli, vyleštili rohy i kopyta, případně jej ozdobili květinami, věnci a fábory. V barokní době se výhonu účastnili i farář, který dobytku žehnal 
a kropil ho svěcenou vodou. 
Svátek svatého Jiří byl ovšem také dnem odvádění daní, dalším dnem byl svatý Havel v říjnu.

Dle lidové pověry na sv. Jiří se otevírala země a vylézali hadi a štíři. 
Nesměla se pít voda ze studní (lidé ochotně pili pouze pivo) a na druhou stranu se ale poprvé v roce měli vykoupat venku v potoce, řece či rybníku, protože to dává sílu a zdraví. 
Lidé neměli zbytečně šlapat po zemi mimo cesty (

což platilo až do léta), hlavně ne po polích, říkalo se, že země je těhotná novou úrodou a nesmí se jí neubližovat. 
Čtyřlístek nalezený večer před sv. Jiřím měl kouzelnou moc a dle počtu lístků se věštila budoucnost. 

Český lidový a církevní rok – Alena Vondrušková